It's in stars.

27. září 2014 v 15:47 | Olja:)
TT: Učím se žít.
♥


Vždycky jsem vlastně chtěla jenom "být starší". Těšila jsem se až mi bude 12 a budu moct sedět vepředu, až mi bude 15 a budu mít občanku,až mi bude 18 a budu moc dělat všechno "legálně". Pokaždé jsem chtěla být starší než jsem byla. Možná to bylo ale způsobeno tím,že jsem se vždycky bavila spíše se staršími lidmi a chtěla jsem mít stejné možnosti jako oni. Neměla. A když mi teď najednou ťuká osmnáctý rok na dveře .. začínám mít strach. Vždyť já jsem vlastně stále malé děcko,které není schopné se samo o sebe postarat. Život bez mamky,která mi dělá svačiny,snídaně,večeře,pere moje oblečení,stará se o celou domácnost a pomáhá mi úplně se vším, si vlastně ani neumím představit. Jsem ve třeťáku a pomalu (spíše rychleji teda) bych se měla začít rozhodovat na jakou vejšku bych chtěla a co bych vlastně chtěla dělat. Jenže hádejte co .. já to absolutně netuším! Také mě velice děsí totální nejistota toho,jestli vůbec udělám maturitu a jestli se vůbec na nějakou vejšku dostanu a jestli vůbec budu schopná jí dodělat. Mimo tyto obavy přichází další méně důležité,ale pro mě stále stresující. Kde budu bydlet,s kým budu bydlet,jak si budu muset všechno dělat sama, co budu vlastně jíst,když ani neumím vařit. Jasně já vím, na spoustu těchto obav je jednoduchá odpověď ale jednoduše už to nebude ta pohoda lahoda co to je celou základku a střední. Když nad tím tak uvažuju,tak vlastně ani nevím,proč jsem se vždycky na tu dospělost tak těšila. Jasně že se stále těším,ale zároveň jsem ráda,že jsem si celé své dětství a svojí příšernou pubertu užila co možná nejvíc :) Protože teď už to nikdy nebude takové .. zábava,lidi,způsob života .. to bude všechno jiné :) nevím,jestli lepší,ale určitě jiné. Proto mám v plánu si zbývající 2 roky mého středoškolského života užít co nejvíce s těmi nejlepšími lidmi a možná se během toho "naučit žít" .
//
Untitled
♥
 


Komentáře

1 V | Web | 27. září 2014 v 18:32 | Reagovat

Úplně te chápu, ja taky vždycky chtěla co nejdřív dospět aa ted chci zpět v čase, byt dospěly je hrozne. Tolik starosti a povinností. Na výšku sem se nedostala a co ted dělat se životem kdyz s gymplem neumim vubec nic. Vubec netuším co budu dělat za par let, jak to vsechno zvládnu, je to těžké žít jen tak najednou sám bez pomoci.

2 Denia | Web | 27. září 2014 v 22:43 | Reagovat

I v mých představách bylo vždycky nějaké to očekávání. Jenže když se ze mě stala patnáctiletá, tak nebyly žádný ohňostroje ani nic, jak jsem si představovala svůj pubertální život. Nu, trošku zklamání, zároveň vždycky tak trochu překvapení :). Učit se žít zároveň znamená pochopit, že ne všechno bude podle amerických filmů a oblíbených románů, jež jsem přečetla. Asi to pořád nechápu :).

3 steel32 | Web | 27. září 2014 v 23:19 | Reagovat

teď si mě vyděsila :O
blíží se mi úplně to samý a nikdy sem nad tim až tak nepřemejšlela :D
ale ne, já pěkně zůstanu u maminky a tatínka dokud mi nebude aspoň 25! :D
jo, bude to jiný :D i když mi přijde že horší, tak doufám že lepší :DD
a ten první obrázek!!! :O ♥

4 neweresth | Web | 28. září 2014 v 7:25 | Reagovat

Hehe, týjo, přemýšlíš nad tím sakra moc, ale tak strašný to snad není. Už jsem 18-iny, před nějakým časem oslavila, ale naprosto se na to necítím. Říkám si - teď bych třeba mohla mít děti?! Nesmysl, nechápu. Heh, nezabývej se obavami a strachem, lepší je se nad tím pousmát. Fakt, věk je jenom nějaké číslo, přec každý se chová jinak a vidí věci v jiném světle. Takže to určitě zvládneš! :)

5 ADÉLA | Web | 28. září 2014 v 9:45 | Reagovat

Jsem v prváku, takže to zatím nějak nehrotím, ale občas si popřemýšlím nad tím stejným, o čem tu píšeš.

6 RealistOnTheRainbow | Web | 28. září 2014 v 11:19 | Reagovat

Mně už bylo 18 a nejhorší mi na tom přijde to, že nemám pocit, že bych za tu dobu udělala něco užitečného. Naši rodiče v tomhle věku byli mnohem samostatnější a praktičtější.
Co se odstěhování týče, tak myslím, že se odstěhuji teprve až dostuduji.

7 Monii. | Web | 28. září 2014 v 17:40 | Reagovat

Eh. Je mi 12 (teda dejme tomu už 13...) a řeším to samý. je to asi divný co? :D Ale fakt se bojím toho, co bude. Už teď nám do hlavy tlučou maturitu -_- a já se fakt bojím toho, jestli jí udělám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama