Pokus.

19. ledna 2015 v 8:51 | Olja:)
Jelikož se chci už zase trošku ponořit do toho mého psaní,dneska vám sem házím povídku,kterou plánuji poslat do jedné literární soutěže.Napsala jsem to o víkendu a ještě to budu dávat na kontrolu své češtinářce,ale rozhodně mě zajímá i váš názor! Pište prosím upřímně a ocením každou radu :3 téma literární soutěže: Nervy v čokoládě.


Nervy v čokoládě

Ale ne.Už je to tady zase.Cítím staré známé horko po celém těle.Klepou se mi ruce a po obličeji mi ztéká drobný pramínek potu.Snažím se uklidnit.Vždyť je to jenom blbá písemka.Nic hrozného!Opakuji si to stále dokola,ale můj stav se nemění.Učitelka přede mě položí papír se zadáním a já váhavě vezmu roztřesenou rukou propisku.Podívám se na papír a zaplaví mě hrůza.Hned na první otázku neznám odpověď! "Propadnu.Dostanu pětku a pak propadnu.Nedodělám střední školu a rodiče mě vydědí." Tohle všechno mi víří v hlavě zatímco všichni kolem mě zběsile píší.Jenom já neustále koukám na prázdný papír a modlím se,abych si aspoň na něco vzpomněla.Potřebuji změnit svojí polohu.Shodím pravou nohu na zem a přitom omylem nakopnu svojí tašku,která bezvládně leží na zemi.Něco v ní šustne.Najednou je to zašustění jediné,na co si mohu vzpomenout.Ten obyčejný fialový obal,ve kterém se skrývá ta největší pochoutka na světě.Čokoláda!Jak já bych si dala kousek.Aspoň jednu kostičku.Nebo rovnou dvě a to už by byla půlka řádku,takže bych snědla rovnou celý.Matematika by měla být formulována do příkladů o kostičkách čokolády,protože to bych poté měla za jedna.Z fantazírování o čokoládě mě vytrhne učitelčin hlas,který oznamuje brzké odevzdání testu.Kouknu kolem sebe a většina z mých evidentně inteligentnějších vrstevníků již sedí,kouše tužku a kontroluje si své výplody v písemné práci.Otočím zrak ke svému papíru a jsem vcelku v šoku.Vážně jsem celých deset minut seděla a přemýšlela nad tím,jak se topím v záplavě čokolády?Tak to je výborné.Opět mi hlavou proběhne věta,jak jsem totálně neschopná.Všechny myšlenky mi ale zastiňuje jedna hlavní.Myšlenka na čokoládu.Kašlu na učitelku,na písemku a na všechno kolem a prostě se jednoduše shýbnu ke své barevné tašce a zašátrám v přední kapse.Nahmatám přesně to,co očekávám.Snažím se moc nešustit obalem a nakonec se mi podaří ukořistit dvě kostičky.Nenápadně si je strčím do pusy a následně na to přichází ten blažený pocit.Pochoutka se mi rozpouští v puse a jazyk je celý zběsilý z té omamné chuti.Pocení i pocit horka zmizí a já jsem najednou v klidu.Omámená lahodnou chutí se podívám znovu na svůj papír a zničehonic se přistihnu,jak šílenou rychlostí vyplňuji všechny otázky.Zahlédnu učitelku,jak už obchází lavice a vybírá papíry.Pravou ruku mám celou v křeči z bolestivého držení propisky,ale než učitelka dojde až ke mně,mám dopsáno.Celý papír je zaplněný mým písmem a já jsem přesvědčená,že z této písemky dostanu výbornou.Ale jak je to možné?Vždyť jsem si z počátku nemohla vzpomenout vůbec na nic.Vlastně jsem nemohla myslet vůbec na nic jiného než na čokoládu.Čokoláda! To je ta odpověď.Všechny mé naučené věty se mi v paměti ukázaly poté,co jsem spolkla sousto čokolády.Stejně tak jako zmizely veškeré mé nervy.Je to ale vůbec možné,aby mi čokoláda dokázala takhle pomoct? S těmito myšlenkami jsem se vracela domů,jelikož po napsání písemky nám skončilo dnešní vyučování.Rodiče byli ještě stále v práci,takže jsem měla zhruba hodinu klidu,kdy jsem si mohla sednout k počítači a vyhledat nějaké informace.Do vyhledávače jsem naťukala "závislost na čokoládě".Během celého vyhledávání,čtení,přepisování a zpracovávání informací jsem dojedla zbytek lahůdky.Cítila jsem se jako v sedmém nebi.Asi takhle nějak se cítí závislí lidé na cigaretách nebo něčem jiném.Díky internetu jsem zjistila,že závislost na čokoládě si člověk může úplně v klidu opatřit.Ovšem nikde nebylo nic o tom,že čokoláda dokáže člověku otevřít mysl a díky ní napsat správně celou písemku.Až když už jsem své pátrání po informacích skoro vzdala,objevila jsem článek nějaké slečny,která psala o lidech s velkými stresy.Tací lidé se rozruší z jakéhokoliv většího stresu a nastanou jim právě takové problémy,jaké jsem měla já dnes ve škole.Slečna také dodala,že nervózním lidem může na takové stavy pomoci jejich oblíbená věc,jako například nějaký talisman nebo jejich oblíbená pochoutka.Po dočtení článku se mi na tváři objevil úsměv od ucha k uchu a když přišla domů mamka,nechápavě se mě zeptala,proč se tak zubím,já s klidem odpověděla,že jsem právě zjistila,že mám nervy obalené v čokoládě.
 


Komentáře

1 Monii. | Web | 19. ledna 2015 v 14:14 | Reagovat

No... Nevím, nejsem člověk, který umí psát, takže by neměl něco posuzovat :D ale přijde mi to jako strašně blbý téma, na který se moc nedá nic vymyslet, takže chápu, že tohle není nic světoborného. Nepřijde mi to nějak výjimečné, ale něco mě nutilo číst to pořád dál, až jsem se dopracovala ke konci, k poslední větě, která byla takovou třešničkou na dortu. Ta poslední věta to celé zvedla o několik stupňů výš. (ehm.. nehorázná blbost, co jsem teď napsala:DDD)
Držím palce :)

2 Ter. | Web | 19. ledna 2015 v 18:26 | Reagovat

Je to děsivý. To máme pěkně za sebou, krematorium, rozlehlý hřbitov, za zítkou potom naší školu a aby toho negativního nebylo málo, z další strany školy se na nás celé dny kouká i nemocnice. Jo, je to takové příjemné místo. :D

Mám-li být upřímná, tenhle nápad, ač velmi jednoduchý, se mi sakra líbí! A u mě máš jednoznačně velké plus za popis pocitů. Nic víc ti k tomu neřeknu, snad jen to, že ti držím palce! :)

3 Mariiis_N | Web | 19. ledna 2015 v 18:29 | Reagovat

Fuu to téma zní teda pekelně těžce, vůbec si sama nedokážu představit, co bych na to vymýšlela :D
Ale myslím si, že jsi se s tím poprala dost dobře. Mě osobně se ta povídka hodně líbí :)
Držím ti palce! :)

4 deny-paradise | Web | 19. ledna 2015 v 18:45 | Reagovat

To je dobrý! :D Mne se to líbí. Příjde mi to místy docela vtipné a hodně čtivé. Myslím, že i kdyby se to někomu nelíbilo, pořád ho to nutí číst dál. Nemohla jsem se odtrhnout! :)
Za mě to je super :)

5 fakynn | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 19:41 | Reagovat

Nevím, jestli to budeš posílat elektronicky, ale po tečce a čárce je vždy mezera a u přímé řeči se píše prví úvozovka dole a druhá nahoře. :)

... Tohle všechno mi víří v hlavě, (chybí čárka) zatímco všichni ...

Jinak jsem tam nenašla nic a podle mě je to super! Vážně se mi to líbí a doufám, že v soutěži uspěješ. :)

6 Ronnie Sparks | E-mail | Web | 20. ledna 2015 v 13:15 | Reagovat

Díky obrázku jsem si musela povídku přečíst :-) povedla se ti. Je dobře, že je krátká, ale příště zkus psát v odstavcích, lépe se to čte :-)

7 Denia | Web | 20. ledna 2015 v 14:29 | Reagovat

Nervy obalené v čokoládě! :D Je to fakt pěkně napsané :3.. já se musím přiznat, že by mi nepomohla ani čokoláda v matice :D :D.

8 Ter | E-mail | Web | 20. ledna 2015 v 18:49 | Reagovat

Je to moc super, vážně super. Mám ráda tyhle povídky, sama bych jednou chtěla psát a tak mě baví číst skoro vše a jsem nadšencem do takovýchto povídek. Moc se mi to líbilo a vlastně jsem v tom taky tak trochu viděla sebe, většinou si na testy z matematiky nosím čokoládu a cítím se pak jistěji a možná že i chytřeji.
Takže ti přeji hodně štěstí v té soutěži. :)

9 Canéil W. | Web | 20. ledna 2015 v 18:50 | Reagovat

To je strašně pěkné! Takové jednoduché, žádná hluboká myšlenka o bytí člověka, ale zároveň je to úplně super. Protože přiznejme si, kdo není aspoň trochu závislý na čokoládě? :D

10 Luci | E-mail | Web | 20. ledna 2015 v 18:58 | Reagovat

moc se mi líbí ten konec :3 celkově si to pojala tak pěkně, přirozeně - zcela jsem se do té situace vžila, protože stresy při testech mívám pravidelně (i když ne tak hrozné) :DD jediné, co mě tam trochu rušilo, byly ty její myšlenky o rodičích při psaní testu - myslím si, že to je až moc přehnané, třeba to vydědění bych tam nepsala... ale to je jen taková drobnost, detail... je to moc pěkné, budu ti v soutěži držet palce :))

11 steel32 | Web | 20. ledna 2015 v 19:43 | Reagovat

hrozně hezky se to čte a je to takový i vtipný :D
doufám, že s tím uspěješ ;)
o to víc, že tam hlavní roli hraje čokoláda :3

12 Kenz | Web | 20. ledna 2015 v 20:03 | Reagovat

Přijde mi to vážně pěkný ;) Nechala bych to tak, jak to je ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama