Jak to zase všechno rychle uteklo.

24. srpna 2016 v 16:03 | Olja:)
Haha asi bych se měla hanbit. Za celý prázdniny jsem všeho všudy napsala 5 článků? Tak to je teda velký .. gratuluju. Ale ne .. pojďme si nepřipomínat, že prázdniny pomalu ale jistě končí. Aha .. právě jsem to připomněla, že?
sky, purple, and sunset image


Stále pracuju. Stále animuju. Stále jsem na tom stejném místě. Stále jsem na Moravě. Stále každý večer pijeme víno. Stále děláme, že je nám fajn. A teď už taky začínáme pomalu předstírat, že se nám po sobě nebude stýskat. A že nebudeme brečet až zítra jedna z nás odjede. A až odjedu příští týden já. Neuvěřitelný. Já už prostě za týden odjíždím domů. A to už definitivně domů. Prostě po dvou a půl měsících jedu domů! Do svý postele, za svýma kamaráda .. vážně neuvěřitelný. Taky dosti nechápu, co se tu se mnou stalo. Je ze mě typická ženská .. totálně nevím, co chci. O.o Nevím, jestli se domů těším nebo ne. Nevím, jestli už se nemůžu té vejšky dočkat nebo jestli se jí vlastně bojím. Nevím, jestli chci ještě někdy vidět toho mýho ostraváka a na druhou stranu šílím z toho, že bych ho už nikdy vidět neměla. Nevím, jestli bych tu nechtěla zůstat dýl, ale přitom už tu nechcu být ani minutu navíc. Co toto do prdele je?! Asi už mi z toho vážně hrabe. Za tohle léto se toho stihlo stát tolik, že si nejsem jistá, jestli to vůbec stíhám vnímat, vstřebávat a urovnávat si v hlavě. Spíš ne.

Od té doby co jsem psala naposledy, jsme stihli uspořádat pár party. No .. spíš takhle. Plánovaná party byla jenom jedna, která se kupodivu vyvedla i přes to, že plánované party většinou stojí za prd. Přijel aj náš šéf, takže to bylo brutálně super. Vypilo se toho možná až moc, tancovala se velice zběsile, neustále se někam někdo ztrácel, utíkal, hádal, usmiřoval, oblejzal. No zmatek. Vrchol večera byl asi ten, když se v kempu zničehonic objevil jeden náš známý DJ a ani jedna si s mojí kolegyňkou nepamatuje, co se sakra dělo. Ještě že mě to moje tele odvedlo do stanu. A ještě že bylo druhý den tak naštvaný. :D
Teď k těm neplánovaným party. Těch bylo poněkud víc a poněkud hodně vydařených. Na jedné jsem se vypálila tak, že jsem ztratila nohy, který jsem pak údajně celá šťastná našla v záchodový kabince. Nechtějte po mě, abych vám to vysvětlila, protože to sama nechápu. Na další jsem celý večer kalila s nějakým klukem, protože moje tele se na mě vykašlala a ještě ke všemu jsme se pohádali. Ve finále jsem skončila ve stanu s úplně cizím klukem, který nebyl ten, se kterým jsem celý večer kalila. No a zatím poslední party začala poměrně nevinně a to tak, že jsme se s kolegyňkou a kamarádem z gastra rozhodli jít na jedno pivo. No já vám nevím, jestli objednaných 20 panáků "jégra" vyjde na stejno jako jedno pivo. Zřejmě ne.

Dnešním dnem začíná mírně smutnější etapa celého léta, kterou už jsem jednou zažila a popravdě se mi vůbec nechce jí zažívat znova. Ale co už.. dneska mi odjelo to moje ostravský tele, se kterým jsem tady strávila tři týdny a popravdě řečeno .. byly to sakra zvláštní týdny, kdy se z náhodné pomoci stali kamarádi, asi víc než kamarádi, kteří spolu dělali kraviny, koukali na filmy, občas se hádali, naštvávali a měli tichou stanovou domácnost, ale spíše se většinou vodili za ruku, objímali a prostě užívali si to, že si ty tři týdny můžou užít spolu. Po první noci, kterou jsme spolu čirou náhodou strávili v jednom stanu, jsem neměla ani tušení, že se z něho stane někdo, po kom se mi bude fakt stýskat a kdo pro mě bude asi i jedna z nejhezčích vzpomínek na tohle léto. Díky zlato za celý tyhle tři týdny a silně doufám, že se zase někdy uvidíme. ♥
Další kdo odjede bude jedna z mých slovenských spolukolegyněk a s ní její boyfriend, který je mi též vcelku blízký, protože jsme si tak trochu víc rozumněli ještě než si začal víc rozumět s ní. (haha líp už jsem to napsat nemohla :DD) Tudíž dnešní večer je rozlučková party a s tím vším chlastem, co jsem dneska přivezla z Brna si myslím, že to bude kvalitní party. Každopádně zase budu zítra brečet až bude odjíždět. A takhle postupně začnou odjíždět další kamarádi z gastra a z dalších různých koutů aqualandu. Až nakonec nastane příští čtvrtek a já budu zase odjíždět. A zase brečet. A zase stýskat. Ale tentokrát pojedu domů. Za svýma lidma. Který se na mě doufám těší. A navíc přijedou příští týden belgicko-skotská skupina z Itálie. No těším se na ně neskutečně moc! Horší je, že až pak budou zase odjíždět, tak budu zase brečet. Ach jo .. proč prostě nemůžu mít všechny svoje miláčky u sebe pořád?!

Rozhodně jako každý rok plánuji napsat shrnující článek o celém tomhle létu. A že letos bude hodně nabitý .. vyprávěním, fotkama a hlavně emocemi. Naprosto netuším, kdy k tomu seberu sílu, ale někdy to stopro bude.
babe, fashion, and flowers image
love, art, and quote image
disney, ariel, and grunge image
 


Komentáře

1 Monica. | Web | 24. srpna 2016 v 20:40 | Reagovat

Sakra, to zní tak božsky! Na začátku jsi psala, že jsi jak typická ženská a nevíš, jestli toho ostraváka chceš ještě vidět a ke konci jsi napsala, že silně doufáš, že se ještě uvidíte - tak vidíš, nakonec to stejně víš! :D Úplně strašně mě baví tyhle tvoje zážitky číst, protože věřím, že to je úžasný (až na to loučení, ale bez toho to jednoduše nejde). Užij si ještě poslední chvíle a co nejdřív napiš to shrnutí, protože se šíleně těším na fotky a všechno! :3

2 Molly. | E-mail | Web | 25. srpna 2016 v 19:16 | Reagovat

Nemám ráda loučení, skoro vždy u něho brečím. Je strašně super, že sis to léto takhle nějak užila. Páni, ty jsi taková kalička jo? :D Prej skončila jsme ve stanu zase s úplně jiným klukem :D To, to tvé tele muselo mít asi radost :D Každopádně se těším na článek a doufám, že i na nějaké fotky :P

3 Andey | Web | 27. srpna 2016 v 10:50 | Reagovat

Tak to jsi si to tam pořádně užila Loučení je vždycky nejhorší, ale možná že se ještě někdy uvidíte. uvidíš, že doma to bude taky uper, až se uvidíš s kamarády. Já mám někdy taky úplný zmatek v tom, co chci a co nechci.
Už se těším na ten článek :)

4 Broken girl | Web | 28. srpna 2016 v 22:44 | Reagovat

S psaním článků přes léto jsem na tom dost podobně :'D ... Taky vůbec nevím, co chci a co ne, ale zatím se to vždycky tak nějak poddalo... :D

5 *Anne | Web | 12. září 2016 v 18:38 | Reagovat

Loučení je jedna z nejhorších věcí, upřímně tě obdivuju, jak dokážeš takhle pít a zůstat pořád živá :D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama