Jak jsem si zavzpomínala.

9. září 2016 v 20:31 | Olja:)
Že by se ta Olja konečně odhodlala a napsala ten slibovaný článek plný emocí? A sakra.. fakt že jo. Pro vás to bude asi článek jako každý jiný, ale věřte, že pro mě to je sakra oříšek. Už jenom kvůli tomu vzpomínání na všechny, kteří mi pořád tak chybí.
bangkok, black and white, and sad image


ITÁLIE

Asi by se hodilo začít Itálií, protože tam jsem strávila první měsíc letošních prázdnin. Nebudu vám lhát, potkala jsem tam neskutečně hodně lidí, ale hodlám psát jenom o některých z nich, kteří mi zanechali v hlavě spoustu vzpomínek. Pojďme rovnou začít těmi nejbližšími, které jsem tam měla - moje dvě slovenské spolubydlící. Je asi logické, že mi k srdci přirostly nejvíce už jenom proto, že jsme mluvily "stejným" jazykem a že jsme spolu bydlely. S oběma jsme si naštěstí parádně rozuměly, takže o to bylo naše společné soužití vtipnější.
Karolína - údajně andílek s blonďatou v hlavou, ve které se ale (možná trochu i díky mě) probudil menší ďáblík a díky tomu jsme si spolu naprosto sedly. Jednoduše by se dalo říct, že všechno super, co jsem v Itálii prožila, jsem prožila s ní, protože u toho vždycky byla.
Adriana - moje druhá spolubydla, ze které nikdo nemohl spustit oči, další šílená slovenka, se kterou jsem si užila spoustu zábavy, výtlemů a vtipných chvilek.
Sorya - moje poslední spolubydla a to dokonce ta nejbližší, protože jsme spolu měsíc sdílely lože. Typická nezastavitelná Italka, která se nebojí nosit, co se jí líbí a která si vážně libuje ve sprchování, jelikož jsem asi v životě nezažila nikoho, kdo by byl takhle dlouho ve sprše a nadělal tam takovýho nepořádku. :D

Přesouvám se ke svému animačnímu týmu .. to může být na dlouho.
Ilaria - okatá Italka, která jako jedna z mála uměla dobře anglicky, takže se dalo aspoň s někym povídat. Taková moje pravá ruka, když jsem potřebovala něco vyřešit s nechápavýma Italama a někdo koho jsem hrozně obdivovala za to, jak krásně umí tancovat.
Antonio - typický italský kluk, který na začátku vůbec neuměl anglicky, ale strašně se snažil a postupně už jsme spolu byli i schopný mluvit. Byl to můj welcome buddy.. nikdy nezapomenu na ten smích, kterým jsme si zpříjemňovali otravné hodinové stání před restaurací.
Jimmy - ten jedinej černej týpek v týmu. :D ne to bylo hnusný .. ale on by se neurazil, protože by věděl, jak jsem to myslela. Rozhodně jeden z nejpodivuhodnějších lidí, jaké jsem kdy potkala. Upřímně .. kdy naposledy jste potkali někoho, kdo po doteku vaší ruky, o vás najednou věděl úplně všechno? O.o Bylo to fakin creepy, ale zároveň byl úžasnej v tom, že mě nikdo nesoudil a vždycky dokázal utěšit, když se něco dělo.
Lukáš - jeden ze dvou slovenských chlapců. Uvědomuji si to až takhle zpětně, ale jsem fakt ráda, že Lukáš přijel, protože byl jeden z mála, kdo chápal, jak mi je, co mi vadí a proč jsem vlastně chtěla jet domů. Díky za veškerou podporu od něj.
Patrik - druhý slovák, který přijel jako zástupce našeho šéfa. Upřímně .. díkybože za něho, protože jenom díky němu se nám povedlo si vybojovat pár věcí, které jsme chtěli změnit. Zároveň to byl jeden z nejbláznivějších, nejsprostějších a nejvtipnějších lidí, jaké jsem kdy poznala.
Luigi - pan plavčík, který byl svým způsobem vždycky trochu mimo a přesně proto, jsem ho měla tak v oblibě. Nikdy nezapomenu na to, jak mě oslovoval "Olivio" a mě to tak šíleně vytáčelo. :D
Ale - jeden z nejvíc kreativních lidí, který měl totálně svůj vlastní styl až mě to úplně očarovalo. Jo .. nebýt tý jedný pindy a toho že neuměl vůbec anglicky .. asi bych tam kvůli němu i zůstala. (:3)

Další přesouvačka .. a to tentokrát na hosty, kteří přijeli do hotelu. Tady to bude hodně emocí .. ach jo.
Německá skupinka - nepamatuju si bohužel jejich jména, protože těch hostů bylo vážně spoustu na to, abych si je všechny pamatovala. Každopádně tohle byla skupinka 3 kluků, se kterými jsem se poznala hned jejich první večer. Bylo strašně super si popovídat s někým v mém věku o různých random věcech. Každý večer jsem s nimi trávila aspoň pár minut času a chodili na většinu mých aktivit, takže to vždycky potěšilo.
A teď už se konečně dostávám k těm nejdůležitějším .. a to belgicko-skotská skupinka hostů, kteří do tohohle hotelu jezdí již několik let a to rovnou na tři týdny, tudíž jsme toho s nimi zažili poměrně dost a během toho se z nás vlastně stali kamarádi.
Harris - to moje skotský zlato, který je bílý jako stěna a nikdy se neopálí. Bohužel si nějak nepamatuju, kdy jsem se s těmato klukama setkala poprvé, ale pamatuju si, že na jedné z prvních party jsem byla tímhle roztomiloušem totálně okouzlena. Nezmarný party člověk, který strašně chrápe, když se opije a kterému občas vůbec nerozumím, protože ten skotský přízvuk je vážně děs. Taky je to pěkná zapomnětlivka, takže díky tomu mám teď doma jeho košili,nabíječku a kalhoty.
Lina - strašně milá holčina z Belgie, se kterou jsme si toho stihly spoustu říct. Bohužel její rodiče nebyli úplně tak benevolentní, takže s náma na spoustě party nebyla. Ale byla vážně miloučká.
Žak - totálně nevím, jak se to jméno píše, takže to hodím foneticky. Klučina kterýho jsem bohužel poznala až večer před jeho odjezdem.. každopádně byl strašně cute, i přesto že mě hodil do bazénu asi ve čtyři ráno úplně opitou. Ale dostala jsem za to od něj masáž. Škoda že jsme se nepoznali dřív, mohla to být sranda. :D
Ronan - jeden ze dvou bráchů, se kterými jsme se tam bavili nejvíce. O dva roky mladší fotbalista (tvoje klasika Olino), který uměl božsky zpívat (od tý doby nostalgie při písničce Sorry od JB). Často se urážel a naštvával na svýho bráchu a další lidi, ale přesto jsem z něho byla úplně vedle. Kupodivu to celé klaplo až poslední večer, kdy jsme se strašně zpili a skončili spolu ve sportovním centru našeho hotelu. Nevím, jestli je dobře nebo ne, že teď nemohl s ostatníma přijet do ČR.. každopádně mi pořád chybí.
Darryn - starší bráška, který byl pro mě další jeden z velice blízkých lidí. Asi neznám nadanějšího člověka na jazyky.. jak sakra může ovládat šest jazyků plyně a k tomu umět docela dobře česky, když byl v ČR asi dvakrát?! Nechápu. Vážně je to jeden z nejhodnějších kluků jaké jsem kdy poznala.
Denis - bratránek výše zmíněných dvou. S tím jsme se spolu vlastně v Itálii ani tolik nebavili, jenom trochu těch posledních pár dní. Každopádně se toho spoustu změnilo za tenhle týden v ČR, kdy jsem vlastně zjistila, že si spolu hodně rozumíme a že jsem vlastně tady z toho fucking perfekcionalisticky-egoistickýho belgičana totálně vedle. Dnešní loučení bylo zvláštní a mě akorát přibyl další člověk .. který mi kurevsky chybí.

Tím bych chtěla ukončit první část s názvem ITÁLIE 2016. Čas na další neskutečně dlouhý blok plný jmen, protože dámy a pánové .. přichází druhá část prázdnin a s ní animace na Moravě.

MORAVIA
Začnu zase animačním týmem, protože to pro mě opět byla něco jako druhá rodina, se kterou jsem trávila většinu času.
Majka - další slovenská blondýnka, se kterou jsem měla tu čest se setkat. Kdyby jste jí viděli, slyšeli .. nikdy by jste neřekli, že jí je tolik, kolik jí skutečně je. Další můj party buddy, se kterým jsem mohla řešit úplně všechno a všechny.
Emka - druhá slovenská spoluanimátorka a zároveň druhá stanová spolubydlící. Kudrnatá, roztomilá, dětimilující a ze začátku opět trochu moc slušná, kterou jsme opět zkazili. V naší partě byla ta rozumná, takže jí děkuju za veškeré rady.
Paťka - poslední přírůstek do týmu, který s námi byl asi jenom poslední 2 týdny, ale přesto mezi nás skvěle zapadla.
Marek - můj druhý šéfanimátor, ale ten jediný, kterého v tomhle článku zmíním. Popravdě jsem po tom italském očekávala nejhorší, ale Mareček byl vážně super. Nejenom že s náma začal konečně pořádně kalit, ale byla s nim strašná sranda a i když byl občas trochu zbytečně vystreslý .. byl to fakt super šéf.

Nevěřím tomu, ale dostala jsem se k poslední části tohohle článku emocí .. a to ostatní zaměstnanci Moravie.
Lukáš - jeden z x ostraváků, který pomalu začali ovládat náš kemp. Neskutečně hodnej kluk a zároveň tak veselá kopa, že každý večer s ním stál totálně za to.
Adam s Petrem - tyhle dva musím dát k sobě, protože když se oni dva spojili .. tak nastal neskutečný randál. Party jak má být, zpívání, tancování atd. A i přesto, že je vytáčela moje pražská mluva a nechuť k Baníku .. vážně jsme si rozumněli.
Kubo - strávili jsme spolu asi dvě noci kalením, kdy jsem byla v neskutečné euforii. Dokázal mě zabavit a úplně přestat myslet na realitu zrovna v dobu, kdy jsem to nejvíc potřebovala a za to mu fakt děkuju!
Tomáš - šéf gastra, se kterým si měli tu čest animátoři jako jediní tykat. Strašně úžasný, chytrý a pozorný člověk, který mi vždycky dokázal jedním úsměvem zlepšit den. Škoda že je mezi námi takový věkový rozdíl .. :D
Martin - asi nejúchylnější ajťák jakého jsem kdy potkala. Zároveň velký lichotník a někdo s kým bych rozhodně šla znova na Buchty a klobásy. :DD
Adam - joj tak tady to bude složité. Seznámili jsme se asi první večer, co jsem byla v kempu. Překvapivě jsem si vážně měli o čem povídat, protože společných zájmů bylo dost. Bohužel to mezi námi úplně nedopadlo, protože jsme oba chtěli něco jiného, ale i přesto jsme zůstali kamarádi a vážně na ty dva vtipné večery budu ráda vzpomínat.
To moje ostravský tele - no .. nechala jsem si to "nejlepší" nakonec. Brutální random seznámení, kdy mě zachránil od psychického zhroucení se kvůli plavacímu stanu. Z jedné nevinné přespávačky se nám staly tři týdny, kdy mě často neskutečně vytáčel, ale přitom bych ho nevyměnila za nikoho jinýho, koho jsem tam za ten měsíc poznala. On a belgičani .. ti po kterých jsem nejvíc brečela, vzpomínala a ti, kteří mi pořád neskutečně chybí.

No .. a jsme na konci. Bylo to dlouhý, já vím. A taky zabralo strašně dlouho to všechno sepsat. Momentálně mě totálně polila nostalgie a smutek, protože chci všechny ty úžasný dny,večery a zážitky prožít s všema těma lidma znovu. Chci je mít všechny u sebe hned teď, i když vím, že to nejde. A kdyby to šlo, tak by to byla neskutečná katastrofa, protože za tohle léto jsem prožila letní lásku hned dvakrát .. možná že i třikrát. Ono to zní totiž strašně pěkně .. ale potom to loučení a uvědomění si toho, že je konec a že už se možná nikdy neuvidíte.. to je ale kurevsky na nic. Proto jsem straštně šťastná, že jsem si to zvládla takhle sepsat a že si na všechny tyhle úžasné lidi vždycky vzpomenu, jakmile to budu číst znova. Patří jim všem obrovské DÍKY za celé léto a za to všechno, co jste pro mě udělali. Díky za to, že jsem vás mohla poznat a doufám, že se zase někdy uvidíme!! :) vaše Olja.
smile, you, and thank you image
accurate, know, and black and white image
goodbye, bye, and qoutes image
 


Komentáře

1 Andey | Web | 11. září 2016 v 21:19 | Reagovat

Je skvělé, že tě navštívili v ČR. Na lidech hodně záleží, a pokud tam nenarazíš na dobré lidi, tak je to v háji. Ale ty jsi je tam našla. Pomohli ti, když ti nebylo nejlépe, užívali jste si. :)

2 Alex | Web | 12. září 2016 v 10:04 | Reagovat

Je pěkné, že jsi poznala i lidi, co za poznání stáli :) A loučení dokáže být bolestivé, když víš, že ti po těch lidech bude smutno... Na druhou stranu v dnešní době se dá spojit a vidět se, i když už to nebude ono :/

3 *Anne | Web | 12. září 2016 v 18:50 | Reagovat

Ježiš to je tak krásně sepsané ! <š Úplně jsem měla slzy na krajíčku. Snad se alespoň s polovinou zase uvidíš, třeba tě to s tím tvým telátkem svede dohromady :)

4 Monica. | Web | 13. září 2016 v 9:56 | Reagovat

Páni, to je ale lidí! Já za celé léto poznala asi tři nové lidi a jinak jsem byla s těmi starými známými. Tak i tak, článek mě strašně bavil číst :3 Nechápu, jak to ty slováci dělají, že jsou úplně všude, ale na druhou stranu bylo dobře, že sis v tý Itálii s nima tak rozumněla :)Náhodou, skotskej přízvuk je děsně rozkošnej! :D Já pořád tak nějak žiju prázdninama, i když jsem je neměla zdaleka tak dobrý, jako ty. A možná mi až na konci tvého článku definitivně došlo, že už je opravdu září. Pamatuju si, jak jsi psala o tom, že odjíždíš do Itálie a já se na to úplně neskutečně těšila s tebou a ono už je najednou po všem... S tím loučením ti naprosto rozumím, ale je to prostě nevyhnutelné. Důležitý je si to s těma lidma pořádně užít, aby člověk měl na co vzpomínat. Stejně je určitě ještě někdy uvidíš, když ta belgicko-skotská skupinka tu za tebou teď byla :)

5 cincina | Web | 13. září 2016 v 18:22 | Reagovat

Já mám pocit, že vy jste tam jenom kalili ne?:D Alespoň podle toho, co tak čtu tady:D
Ale musím uznat, že jsi poznala hodně nových lidí:) Já během léta poznala mé kolegyně v práci no:D To je takových cca 5 osob:D A jinak jsem trávila čas s mými přáteli (ty logicky znám:D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama