Co to je za nostalgii?

27. října 2016 v 14:31 | Olja:)
Když si tak zpětně přečtu nějaký článek z loňského podzimu, sama se divím, kolik se toho za ten rok zase změnilo.
nostalgia, black and white, and nostalgic image



Loňský podzim byl, jak to jenom říct, neúnavný. Jo.. to je to slovo. Neúnavný. Já jsem byla neúnavná, jinak si to neumím vysvětlit. Čtvrťák začal a o rok mladší Olja se začala zamýšlet nad tím, že přichází již nějaké ty dospělácké povinnosti jako příprava na vejšku, maturita, přijímačky a tak dále, a tak dále. Živě mám v paměti, jak jsem se během týdne stresovala z tolika věcí, jako například z debilního maturitního plesu. Jasně takhle zpětně to vidím jako naprostou zbytečnost ke stresu, vždyť to byl přece jenom ples, ale zkusili by jste mi loni touhle dobou říct, že je to jenom ples a asi bych vás na místě umlátila. Čert to vem. Přidělala jsem sama sobě starosti, ale ve finále jsem stále pyšná na to, co jsem s tím plesem dokázala. Zpět k mé loňské rutině. Přes týden jsem to v tý škole vždycky nějak dokopala. Svým způsobem byl maturitní ročník výsměch, protože kdybych do tý školy vůbec nechodila, naučila bych se toho doma k tý maturitě mnohem víc. No a o víkendu už to všechno potom začínalo. Prvotně jsem celý podzim jak blbec vstávala v nechutné ranní sobotní hodiny, abych se dopravila busem do Prahy, kde jsem následně celou sobotu proseděla ve škole na přípravkách k přijímačkám. Jojo zní to hrozně a taky hrozný bylo, ale pořád si stojím za tím, že bez toho bych ty přijímačky neudělala. A možná i díky tomu jsem už spoustu věcí k maturitě znala právě z těchto kurzů a vlastně jsem se to potom už nemusela učit. Každopádně jsem se prostě každou sobotu večer vracela domů totálně vyždímaná z celého dne přednášek. Každý normální člověk by přijel domů a šel sebou plácnout k televizi nebo tak něco. Jenže Olja chodila nabírat energii na jednu party za druhou. Aneb přijedeš domů, rychlá sprcha, rychlá véča, namalovat, oblíct, vzít flašku do ruky a vyrazit za bestfriendkou. A takhle to chodilo víkend, co víkend. Flaška u Majky doma, film nebo nějaká kecačka, popřípadě pivo v hospodě a následně ten jediný klub u nás ve městě, kde jsme se staly pravidelnými návštěvníky. Jo bylo to super, byla to sranda, ráda na to vzpomínám. Ale pořád nechápu, jak jsem tohle tempo mohla vydržet. No jo .. přece jenom jsem byla o rok mladší.

Jenže tempo se drželo aj přes zimu, kdy se vlastně začalo ještě stupňovat. V tý době už jsem ale začala mít přijímačky na ostro, takže by jako bylo docela žádoucí, abych se začala trochu soustředit. Jo to já se soustředila, ale stejně mi to nezabránilo jít to večer po přijímačkách zapít. To, jak se mi to zase nepovedlo. Začaly maturáky a to už bylo peklo na zemi. Ples každý víkend a jeden netušil, kam mizí všechny vzpomínky a peníze. Rozhodně jedna z nejlepších plesových sezon vůbec. Slíbila jsem si, že po jarňákách se už fakt začnu učit a přestanu trávit víkendy v hospodě a s kocovinama. Teda .. aspoň většinu víkendů. Kupodivu .. nevyšlo to. Po jarních prázdninách už jsme začínali všichni postupně dostávat depku z toho, že tu maturitu fakt neuděláme a to byl tak akorát popud k tomu začít o tom ještě víc mluvit a u toho ještě víc kalit, protože jsme přece generace k ničemu. Haha. A tak jsem celé jaro střídavě chodila (nechodila) do školy, snažila se učit maturitní otázky a hlavně trávila dny s Majkou někde venku, u ní nebo kdekoliv jinde, kde jsme si mohly dát aspoň pivko nebo víno. Když to takhle po sobě čtu .. zní to jak docela kvalitní alkoholismus. Ale my jsme se neopíjely, fakt že ne. Teda jo ale maximálně jednou týdně. No kdo z nás to nedělá, bože. Pamatuji si památeční fotku přesně měsíc před maturitou, kdy jsme se naše školní parta sešli u kámoše na zahradě (podotýkám, že byla středa) a udělali jsme si táborák. Klasika .. buřty, kytara, víno, pivo, nádhera. Jenže jsme tam nějak zkejsli a druhý den jsme jednoduše všichni zatáhli školu. No a co dělat, když se nemusí do školy? Vstali jsme kolem oběda a udělali táborák číslo dvě. Ten naštěstí skončil dřív, takže jsme v pátek už na celé ty tři školní hodiny dorazili. Top akce.

S příchodem maturity na ostro už jsme dospěli k závěru, že teď se prostě chvíli kalit nebude. No jo jenže celá maturita zabrala dohromady dva týdny bez svaťáku, který se stejně celý prokalil, ať jsme chtěli nebo ne. A co nastane po úspěšné (i neúspěšné) maturitě? No přece oslava. Takže aniž by jsme nějakým velkým způsobem přestali, jsme za to obrovským způsobem zase rychle navázali. No a když Olja odmaturovala hned v pondělí, pokračovala pěkně oslavou se všema dalšíma várkama čerstvých maturantů až do pátku. Jenže slavit maturitu nebudeme přece jenom týden, že? Takže se to protáhlo rovnou na dva týdny, protože mezitím odmaturovali lidi ještě z ostatních místních škol a jednoduše .. byla jsem viděná víc ve všech možných podnicích než doma ještě dva týdny po matuře. Peklo. Sranda.

Nastal čas léta. Prázdnin. A s čím se pojí prázdniny? Kalby. Už zase. Pro mě letos ne. Já si totiž vymyslela, že radši odjedu na celé léto někam do pryč šaškovat před lidma. Říkala jsem si, že bez mých kamarádů, Majky a bez mýho prostředí, se to tempo uklidní. Haha .. jak naivní jsem byla. První asi týden to v Itálii bylo také nevinné, že jsem si říkala super, tady fakt budu pracovat a kalit jenom výjimečně. Všechno se změnilo, když přijela belgicko-skotská skupinka kluků našeho věku, který měli elánu do kalení až moc. S nima jsme začali posedávat u bazénu (popřípadě po vloupačce i v bazénu) s flaškama a byla sranda. Horší bylo potom chodit do tý práce no. Někdo ví, co se stalo, někdo ne, to sem teď nepatří .. po měsíci jsem přesídlila zpět do Čech do jiného rezortu, kde jsem si teda říkala, že třeba tu to bude jiné. Nevím, jak mě takováhle věc mohla napadnout, když jsem odjela na Pálavu do největšího vinného rezortu v Čechách. Asi mojí smůlou, ale přitom štěstím bylo, že jsem tu poznala jedny z nejlepších lidí a taky jedny z nejlepších party lidí. Flašky vína padaly obden a my skoro každé ráno v práci žužlali colu, aby jsme si trochu vypepsinovali žaludek a byli vůbec schopný ten aquagym odskákat.

Léto skončilo a já se přestěhovala do Brna. Začala vejška. A tak tady teď sedím, vzpomínám na ten kurevsky úžasnej maturitní ročník a na ještě lepší léto po něm a po všem se mi stýská. Chybí mi ta bezstarostnost na střední škole, kde mě všichni profesoři znali od malýho špunta a kde jim na mě v podstatě záleželo. Na vejšce jste všem u prdele, jste pouze jeden z tisíců studentů, který se snaží si dokázat, že mají na to udělat vysokou školu. Chybí mi ty proflákaný odpoledne s kamarádama, kdy jsme se prostě jenom courali městem a stačilo nám to. Tady se vracím z knihovny pozdě večer a i kdybych měla volno, vlastně nemám s kým, kam jít. Chybí mi ty rutinní víkendy, kdy jsem přišla do hospody nebo do klubu a znala téměř každýho člověka tam a tím pádem se nikdy nenudila. Tady když jdu na party, snažím se neztratit ty lidi, s kterými jsem přišla, jinak bych zůstala mezi tisíci cizíma lidma a neměla si s kym popovídat. Chybí mi veškerá sranda, kterou jsme měli ve škole při hodinách ale i mimo ně, tady mám tolik spolužáků, že si pamatuju jméno sotva tří z nich. Chybí mi moje animační rodina, se kterou jsem strávila to nejlepší léto v životě. Chybí mi každodenní nadávání na ty malí smrady, se kterýma zase musím jít tancovat minidiskotéku. Chybí mi moje nejlepší kamarádka, se kterou jsem strávila loňský rok každý den, a která je teď v Praze se svým boyfriendem kvůli kterému jsem šla na druhou ne li na třetí kolej. Chybí mi všechny moje klučičí jistoty, se kterýma bylo vždycky tolik srandy, když na to došlo. V Brně je těch možností tolik, že tu vlastně není žádná. Chybí mi doby, kdy jsem nemusela domů a za svými kamarádama cestovat šest hodin. Tak moc jsem se těšila na vejšku, do velkého města a na změnu, že teď mi tak strašně chybí to, co mě loni už dohánělo k šílenství.
change, faith, and proud image
life, quote, and different image
lost, quote, and sad image
 


Komentáře

1 osobnivesmir | Web | 28. října 2016 v 12:33 | Reagovat

Poslední dobou mi psalo dost lidí, že je vysoká škola nebaví. A ti kteří na ni nešli nebo z ní v 1. ročníku odešli, tak mají celkem mizernou práci a stěžují si.
Mě vysoká baví, jen je to náročné. Vadí mi, že nemám tolik voleného času jako o prázdninách a vánoční prázdniny budou jen týden a budu se muset učit na zkoušky. Člověk si zvykne. Časem na vše rezignuje i na to, že pokud by neudělal jeden test, automaticky nemá předmět. Ale to se mi nestalo, vždycky jsem to dokázala napsat.
Vše je o prioritách a o tom, jaký si uděláme život. Podle mě je lepší škola než práce, do které bych musela vstávat hodně brzo.

2 Andey | Web | 29. října 2016 v 22:09 | Reagovat

To jsi ten čtvrťák a prázdniny pořádně propařila. Uvidíš, že se na vysoké zorientuješ a bude to v pohodě. Chápu tě, že je dobré mít všude možně známé takže když někam přijdeš, tak je tam znáš.

3 cincina | Web | 1. listopadu 2016 v 19:49 | Reagovat

Vidím, že nejsem jediná, kdo se takhle cítí:) Sice jsem to nepropařila jako ty, ale čtvrťák jsem si užila nejvíc:D Jo, na střední to bylo skvělý. Učitelé nás nutili něco dělat a záleželo jim na nás. Ve třídě v hodinách spousta legrace, až se učitelky divily, že z té maturity máme legraci.
Já se na maturitu začala pořádně učit až o svaťáku, který mi ale trval dva týdny, protože mému oboru to tak krásně vyšlo:D A maturita nebyla tak těžká, jak nás všichni děsili. Kdybych tohle věděla, tak si tu střední se stejnou třídou klidně zopakuju znovu:)
Protože na vysoké je to vážně jiné. A ještě ke všemu mě to nebaví. No hrůza.

4 Medvěd | E-mail | Web | 2. listopadu 2016 v 10:49 | Reagovat

Čtvrťák byl nejlepší ročník z celé střední školy. Taky to bylo nespočet nekonečných večírků. Jojo zlatý časy. No teď vysoká, neboj to se zrorientuješ a bude to vše ok :). Nové lidi poznáš, to je to nejmenší a z toho strach vůbec neměj :). Hodně štěstí.

5 Molly. | E-mail | Web | 3. listopadu 2016 v 17:46 | Reagovat

Páni, když to tak čtu tak je to krásný takhle zavzpomínat a hlavně je vtipný, že to bylo teprve před rokem co? :D Každopádně já jsem ve třeťáku a schízuju těmihle věcmi už teďka :D že neudělám maturitu, že se nedostanu na vysokou na kterou chci, že prostě dopadnu blbě :D prostě děs! Není den kdy bych na to nemyslela a hlavně jsem tak líná, začít něco k té maturitě dělat :D AGRR -.- S novým začátkem přicházejí nové lidi :) Plánuju taky výšku v Brně tak se třeba ještě potkáme :D i když asi spíše ne :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama