Jak jsem se toulala v Krkonoších a Českém ráji.

24. června 2018 v 14:53 | neverbealone
Prázdniny se mi pomalu chýlí ke konci, a tak byl čas během nich ještě stihnout některý z mých must see. A co jiného jsem mohla vybrat než vylézt na samotný vrchol naší domoviny.


Už pár měsíců mluví mamka o tom, že by chtěla jet na Sněžku, protože tam byla jako dítě a nepamatuje si to. Já si uvědomila, že jsem tam vlastně ani nikdy nebyla a že zrovna Sněžka je něco, co by asi každý správný Čech měl někdy vidět, byť i jen zespoda. Napsala jsem tedy kamarádovi, jestli nechce vyrazit na dva dny do Krkonoš, domluvili jsme se a vyrazili. Původně jsme tedy měli jet ve větším počtu, ale vzhledem k pracovnímu vytížení všech ostatních jsme vyrazili pouze ve dvou. Cesta byla dlouhá, jelikož od Krkonoš bydlíme nějaký ten kus, tudíž když jsme konečně po čtyřech a půl hodinách dojeli do Pece pod Sněžkou, byl skoro čas na oslavu. Venku vedro jako blázen, sluníčko a žádný mráček, tudíž jsme se po úvodním pivku v místní hospůdce vydali pouze v tričku a kraťasech vstříc nejvyššímu vrcholu naší republiky - Sněžce. Sama jsem byla překvapená, jak vypadala nejdřív nízce a male. On však tento dojem rychle přešel, když jsem stála přímo pod ní a věděla, že budu muset ten šílený krpál vyšlapat po svých. Lanovkou totiž jezdí jenom sr*čky, a to my přece nejsme. :D
Výšlap trval něco přes dvě hodiny a musím se přiznat, že jsem cestou měla hned několik krizovek, kdy jsem nechytala dech a nebo mi vypověděly nohy. Zkrátka fyzička nulová. Můj kolega na tom byl o něco lépe, jelikož kus stezky dokonce běžel. Blázen. Cestou jsme potkali spoustu dalších turistů (hlavně polských), kteří šli ale naší trasou dolů. Říkala jsem si, že to se jim to jde, když jdou z kopce. Nakonec se však cesta dolů ukázala ještě horší než nahoru. Ale to až za chvíli.
Nakonec se vydařilo a já spatřila samotný vrchol 1602 nebo 1603 metrů nad mořem (nějak se neumějí dohodnout, kolik teda). Nahoře nás pěkné počasí rychle opustilo. Vítr šílený, zničehonic zima a začalo bouřit. Nás to však neodradilo a všechno jsme jako šílenci fotili. Vzhledem k tomu, že Sněžka leží na hranicích s Polskem, tak jsme si i na pár minut překročili státní hranici a podívali se na polské údolí a městečka, co byla vidět. Za chvíli nás však chytila bouřka a byl čas jít dolů. Plán byl původně takový, že nahoru pěšky a dolů lanovkou. Jenže to by nebyla moje karma, kdyby lanovka fungovala. Pro velký vítr byla mimo provoz a my tak museli v tom dešti a pouhých kraťasech a tričku zdolat ještě cestu dolů. Ta byla mírně o život, jelikož normálně kluzké kameny byly deštěm ještě více klouzavé a za chvíli nám umírali jak kolena, tak i kotníky z neustále brždění a dopadání na ně. Bouře nakonec trochu ustoupila a my došli k další stanici lanovky, která se však měla zpustit až za další půl hodinu, a tak jsme sebrali poslední zbytky sil a doklouzali po těch šílených kamenech až zpět dolů do Pece pod Sněžkou. K autu jsme došli promočení, bolaví, unavení, ale spokojení s výkonem, výhledem a zážitkem.



Noc jsme strávili na pořádné trempáky pod stanem v kempu nedaleko Pece - Autocempu Slunečná, kde v té době probíhaly psí závody, tudíž jsme usínali u štěkotu a vytí asi tak 30 různých psů, a tak na stejno i vstávali. Prostě zážitek.
Další den jsme vyrazili do Janských lázních na Stezku korunami stromů, kterou jsme chtěli vyzkoušet. Řeknu vám upřímně, pěkné to bylo, ale asi to tak úplně nestálo za tu zbytečně přemrštěnou cenu za vstup a parkovné. V podstatě byl celý tenhle výlet hlavně o překonávání mého strachu z výšek, jelikož mi na té stezce skutečně nebylo úplně hej. Ale bylo to hezké. Kámoš si pak sjel dolů tobogánem, který byl prý fajn, ale také rozhodně nestál za těch opět zbytečných 50 korun.
Při cestě domů jsme si ještě všimli cedule odkazující na Prachovské skály, které byly pouze nedaleké čtyři kilometry. Tudíž jsme úplně neplánovaně vyrazili i do Českého ráje. Při vylézání z auta bylo opět krásně a sluníčko, a tak si kámoš vzal jenom kraťasy a tričko i přes moje naléhání, že se stejně za chvíli zatáhne. No a jak jinak než jsem měla pravdu. Než jsme došli ke vstupu do Prachovských skal, začal neskutečný liják a kámoš se tak běžel zpátky do auta převléct. Déšť nás však ani tentokrát neodradil a my se tedy vydali na nejdelší turistickou stezku právě v Prachovských skalách. Bylo to nádherný! Viděli jsme hned několik vyhlídek, skály ze všech stran, různá údolí, vylezli jsme si i mimo stezku a bylo to fakt parádní. Pokud nevíte, kam na výlet, tak určitě doporučuju Český ráj, Prachovské skály a také různé hrady, co jsou všude v okolí (Trosky, Kost atd.).
Unavení jsme přijeli v pátek večer domů po dvou dnech ťapání po přírodních památkách a musím říct, že jsem byla z výletu skutečně nadšená, ačkoliv nám ne zrovna přálo počasí. Spoustu lidí jezdí na dovolené do zahraničí a přitom máme tady v Česku tolik nádherných míst, kam můžete vyrazit, že je škoda jezdit někam pryč. Až budete mít volno, rozhodně vyražte do české přírody. Já byla nadšena. :)
Moje nová ozdoba na vrcholu Sněžky. O tom, jak jsem si nechala udělat svojí první kérku zase příště. :)
 


Komentáře

1 Lucy | Web | 24. června 2018 v 16:55 | Reagovat

Vypadá to tam naprosto úžasně ♥

2 cestujmespolu | Web | 24. června 2018 v 18:59 | Reagovat

Vyzerá to super, milujem prírodu, hory, tento rok sa tiež chystám na dovolenku, ale u nás na Slovensku do Vysokých Tatier, trošku sa nadýchať čerstvého vzduchu, má to niečo do seba. :) Presne ako hovoríš, ale ja tiež rada chodím do zahraničia, spoznávať aj iné kultúry a nové miesta, ale my tiež máme peknú prírodu a preto som sa tento rok rozhodla, že zostanem tu. :)

3 Infinity | Web | 24. června 2018 v 21:17 | Reagovat

Ten výlet se opravdu povedl a je super, že ses takhle překonala! Navíc ty fotky jsou úplně úžasný! :)

4 Chloé ▲ | Web | 25. června 2018 v 10:07 | Reagovat

Děkuju ♥ a třeba by jsi o studiu žurnalistiky mohla napsat článek :) mě by moooc zajímal ;-)

5 Tereza Outcry | Web | 25. června 2018 v 10:58 | Reagovat

Do Krkonoš jsem jezdila ještě před pár lety každý rok na hory. Jednou v létě jsem tam byla s tátou a sestřenkami na prázdniny a to jsme se také vypravili na Sněžku. Teď to máme v plánu s přítelem, protože tam byl už také nějaký ten pátek zpátky.. Akorát bude těžší o tom přestat jen mluvit a fakt se tam vydat. :-D

6 Lucka | E-mail | Web | 25. června 2018 v 12:09 | Reagovat

Prachovské skály jsou krásné, před pár lety jsme to tam taky prolezli křížem krážem. :-) Moc hezké fotografie. :-)

7 Barbara | E-mail | Web | 26. června 2018 v 10:13 | Reagovat

Máš hezké tetování :)
Fotky jsou překrásné. Vyšlápnout si sněžku mě už napadlo, ale vyrazím tam až budu mít auto. Měla jsem nápad vyrazit brzy a podívat se na východ slunce.
N obou místeh jsem byla jak malá, tak je to hodně dávno :D
Nebyla na Sněžce nějaká velká změna tlaku?

8 Míša Šislerová | E-mail | Web | 26. června 2018 v 15:43 | Reagovat

Jenom škoda toho počasí, že se vám takhle kazilo :) Jako výlet to zní parádně! Před 3 lety jsme byli s taťkou na dovolené právě v Prachovských skalách a máme objeté i zmińované hrady Kost, Trosky nebo v Liberci IQ park :)

9 Atunai | Web | 26. června 2018 v 17:40 | Reagovat

To musela být paráda! Na Sněžce jsem byla několikrát. Pamatuji si jednu cestu, kdy jsem šla jako malá se ségrou a oběma prarodiči nahoru a pak i dolů pěšky. Cestou dolů nám tak lilo, že jsme museli volat strejdovi, aby pro nás na cestu zpátky domů dojel. Autobusem bychom to asi zvládali dost obtížně. Tím, že jsme měli jeden deštník na čtyři osoby se nám to zkomplikovalo a když jsme sešli až dolů, byli jsme promočení až na kost... Ale byl to zážitek. Kdybych se nebála bouřky, asi bych po té cestě byla klidnější. Ale zpětně jsme si to tenkrát hrozně užili.

10 Markét.:) | E-mail | Web | 28. června 2018 v 19:09 | Reagovat

Nádherné fotky !! :) Člověk si prostě občas musí říct dost a odpočinout si. :)

11 nika | Web | 28. června 2018 v 20:06 | Reagovat

Hahah, a mně prázdniny zrovna teď začínají! :D S tou Sněžkou jste měli teda docela smůlu :D já bych jela lanovkou tam i zpátky, no co, že bych byla sr*čka, žejo. Máte můj respekt! Stezka korunami stromů je pěkná, ale taky si myslím, že je to šíleně předražené. A Prachovské skály? Tam je to nádherný! Vždycky se tam ráda vracím.

12 Molly. | E-mail | Web | 29. června 2018 v 10:03 | Reagovat

Páni, tak to jste si teda užili počasí, samé deště. Ta cesta ze Sněžky vypadá teda dost špatně, takže věřím, jaké to muselo být lézt zpátky :D Já jsem na Sněžce jen lyžovala, moc si tu krajinu nepamatuji, protože to je už nějaký ten čas :) Tak hlavně, že se i přes počasí výlet vydařil :) Jinak kérka vypadá dobře :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama