Studium žurnalistiky - očekávání, realita.

29. června 2018 v 10:36 | neverbealone
Za ty roky, co si píšu blog, jsem zjistila, že spoustu blogerek a holčin na této doméně se zmiňovalo, že by rády šly studovat žurnalistiku. Ono není divu, že? Blog píšeme pravděpodobně z důvodu, že nás psaní baví a psaní je největší částí žurnalistiky, tudíž to jde ruku v ruce. Jelikož jsem jeden z těchto případ a mám za sebou již roky studia vysoké školy v oboru žurnalistika, rozhodla jsem se vám sepsat můj pohled na toto studium, zážitky, očekávání a realitu.
journalism and tumblr image



Kde všude lze studovat žurnalistiku?
Troufnu si klidně říct, že v dnešní době už téměř všude, jelikož je to obor skutečně profláknutý a hlavně žádaný. Žurnalistika se kromě státních vysokých škol dá studovat i na některých soukromých, o které se ale já příliš nezajímám, jelikož mi přijde skutečně zbytečné platit za studium soukromé škole, když je tu celá řada možností studia na státní škole, zadarmo. Žurnalistiku jako takovou lze studovat na bakalářské úrovni na Univerzitě Karlově v Praze, Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Palackého v Olomouci. Poté samozřejmě existují ještě podobná studia na dalších školách nebo jiných fakultách jako ekonomická žurnalistika či mediální studia apod.
Na některých školách lze žurnalistiku studovat pouze dálkově, někde prezenčně ale pouze v kombinaci s dalším oborem a někde klasicky prezenčně jednooborově. Většina škol má poté i navazující magisterské studium, které se již zaměřuje na jednotlivé oblasti žurnalistiky.

Co konkrétně studuji já?
Já se pro studium žurnalistiky rozhodla na Masarykově univerzitě v Brně, kde se vyučuje obor Mediální studia a žurnalistika na tříleté bakalářské úrovni dvouoborově, to znamená, že nemůžete studovat pouze tento obor, ale musíte k němu mít v kombinaci ještě nějaký další buď ze stejné fakulty (Fakulta sociálních studií) nebo z fakulty jiné. Zrovna pro Brno jsem se rozhodla z toho důvodu, že v Praze jsou přijímačky několika kolové a skutečně se tam hlásí celá řada lidí, tudíž je šance dostat se menší a navíc jsou tam hodně zaměření především na klasickou psanou žurnalistiku, což já úplně nechtěla. V Brně je obor právě koncipován i jako mediální studia a studenti si mohou v průběhu studia rozhodnout, zdali se chtějí zaměřit spíše na psanou, televizní nebo rozhlasovou žurnalistiku či poté popřípadě v navazujícím magisterském studiu na rozbor a média jako taková.

Jaké byly přijímačky?
Teď se skutečně zaměřím pouze na popis přijímaček pro žurnalistiku do Brna na MU, jelikož na ostatní školy jsem je nedělala a tudíž nevím, jaké typy tam jsou. Vše ale najdete na stránkách daných škol.
Na Fakultu sociálních studií MU a tím pádem i na žurnalistiku je zapotřebí napsat tzv. SCIO testy z předmětu Základy společenských věd, a poté si můžete vybrat zdali chcete psát Obecné studijní předpoklady také od společnosti SCIO a Testy studijních předpokladů vytvořené přímo Masarykovou univerzitou. Výběr je pouze na vás, rozhodnout se však můžete jenom jednou.
Testy SCIO jsou tvořeny soukromou společností, kde máte hned několik možností kdy a kde testy psát. Pokud si zaplatíte všechny možnosti, tak můžete testy psát klidně 5x až 6x. Ovšem vše je zpoplatněno, tudíž pokud si chcete zajistit úspěch, zaplatíte skutečně dost peněz. Například já si chtěla být jistá a tak jsem si zaplatila i víkendové podzimní pravidelné kurzy obou předmětů, kde nás lektoři přímo na dané testy připravovali. Veškeré ceny a informace se dozvíte na stránkách společnosti scio.
TSP (testy studijních předpokladů) vytváří pro uchazeče přímo Masarykova univerzita. Platit je tuším nemusíte, máte na ně však pouze jeden pokus a předem daný termín. Výsledný percentil se vám však poté počítá pro všechny vaše přihlášky na MU, to znamená i na další obory či fakulty.

Potřebné informace o tom, co je to percentil, jaký je zapotřebí na které obory atd. najdete na stránkách vašeho žádaného oboru, stačí trochu googlit.

Jaká byla moje očekávání od studia žurnalistiky?
Již jako malá jsem si vždycky doma na papíry psala a vymýšlela různé příběhy, když jsem byla starší začala jsem si psát blog, poté když frčely fanfikce, tak jsem psala i ty a snažila se napsat i několikrát knížku. Zkrátka psaní mě vždycky strašně bavilo a moje fantazie byla opravdu veliká, proto jsem si vždycky říkala, že bych chtěla zkusit studovat žurnalistiku. I na střední mě za moje slohovky chválili a já se proto rozhodla začít si něco vyhledávat. Velmi mě zaujala právě žurnalistika v Brně kvůli tomu, že se zaměřovala i na média, která mě také zajímala. Ve třeťáku na gymplu jsem tudíž vyrazila přes celou republiku na den otevřených dveřích na můj vysněný obor. Okouzlilo mě jak Brno, tak fakulta, tak obor, lidi, kteří o žurnalistice básnili, spousta možností jako studentské rádio, televize a spoustu lidí přímo z oboru vyučujících na fakultě. Rozhodnotí bylo jasné. Udělat všechno proto, abych se na tuhle školu dostala. To jsem také udělala a moje snaha se vyplatila. Očekávání jsem měla obrovské, jelikož jsem byla skutečně natěšená. Doufala jsem, že to bude hodně o kreativním psaní a že se dozvím spoustu nových věcí a že budu konečně studovat něco, co mě bude vážně bavit. Očekávání se naplnila tak z poloviny.

Jaká je realita po dvou letech studia žurnalistiky?
První semestr mě poněkud zaskočil, jelikož jsme měli opravdu samé teoretické předměty a k nějakému skutečnému psaní jsme se úplně nedostali. Možná to však na začátek bylo i dobře, alespoň nás to tak nějak uvedlo do toho studia a co to vlastně žurnalistika na vysokoškolské úrovni je, protože například já měla asi dost mylnou představu. Postupem času jsem procházela dalšími povinnými předměty a u některých jsem skutečně nechápala, proč je vůbec máme, jelikož neměli kolikrát se žurnou vůbec nic společného. Další, co mě trochu překvapilo, bylo zaměření většiny teoretických i pratických předmětů výhradně čistě na zpravodajství, které vůbec není o kreativním psaní, ale o čistém podávání faktů, což teda upřímně vážně není to, co jsem chtěla nebo chci dělat. Vlastně mě to vůbec nebaví, jenže jsem netušila, že především o tom zpravodajství tohle studium bude. Kreativně se vyřádit můžete tak akorát v publicistice, na kterou tu máme pouze jeden povinný předmět. Naštěstí náš obor nabízí celou řadu volitelných předmětů, kde najdete občas i zajímavé kousky a můžete se dozvědět i něco o světě PR, tiskových mluvčí, fungování redakcí, mobilní žurnalistice a především také hodně o televizní a rozhlasové žurnalistice, což je skvělá věc pro lidi (jako jsem já), kteří zjistili během studia, že zpravodajství je absolutně nebaví. Co je velmi důležitou částí našeho studia je povinná praxe v nějakém médiu, kterou musíme za své 3 roky absolvovat. Znamená to, že si musíte domluvit tříměsíční praxi v redakci buďto psané, rozhlasové nebo televizní žurnalistiky. Někomu by se to mohla zdát jako skvělá zkušenost a příležitost, já v tom ale vidím hlavně to velké negativum, že tím zabiju celé prázdniny a místo toho, abych si někde vydělala, budu na praxi pracovat denně od rána do večera celý týden a to zadarmo. Navíc jsou podmínky absolvování praxe v některých oblastech dost důsledné a je skutečně potřeba vše řešit včas a důkladně, protože škola vám v ničem moc nepomůže. K tomu, abyste mohli jít na praxi třeba do rozhlasu (jako já), musíte absolvovat celou řadu předmětů, které vám "prokáží" způsobilost k práci v této oblasti, což občas není vůbec sranda, jelikož některé předměty jsou kapacitně omezené a hodně natřískané nebo se zase pro malý počet studentů v daný semestr nevyučují. Je tedy hodně potřeba si předem promyslet své zaměření a svůj průběh studia a včas ve správné semestry si registrovat ty správné předměty, abyste v klidu zvládli projít studium za 3 roky a nemuseli prodlužovat.
Jak jsem ale již zmiňovala, na studiu žurnalistiky na MU je fajn celá řada těch různě zaměřených předmětů, které vás mohou dostat do zajímavých míst a navíc máte celou řadu mimoškolních aktivit, kdy si můžete například vyzkoušet vysílat ve školním rádiu nebo vytvářet školní televizi, dostávat se na tiskové konference, na rozhovory se zajímavými lidmi a tak dále.

Komu bych studium žurnalistiky doporučila?
Určitě lidem, kteří dokáží být průbojní, extrovertní, nebojí se oslovovat cizí lidi, kreativní, kteří dokáží vymýšlet vlastní nápady na reportáže. Lidem, kteří počítají s tříměsíční otročinou někde v redakci, kteří se nebojí výzev a nebojí se praxe. Má přehled v médiích, zahraniční scéně a nemá problém s politikou. Vážně si neumím představit, že by žurnu u nás studoval někdo plachý, protože žurnalistika je tvrdý trh, kde se člověk musí umět prosadit.
fake, journalism, and media image
 


Komentáře

1 Chloé ▲ | Web | 29. června 2018 v 21:09 | Reagovat

Skvělý článěk! Moc se mi líbí. Konečně někdo, kdo to řekne na rovinu tak, jak to je. Určitě je to užitečné, pro lidi kteří chtějí na žurnu jít ;)

2 Anička | Web | 30. června 2018 v 13:00 | Reagovat

Já žurnu studuju také a to na VOŠP. Nehraju si na tituly a chtěla jsem hlavně praktickou školu. Už od prváku jsme měli především praxi. Jak píšeš, zpravodajství také není nic pro mě :D Psaní zpráv mě vyléčilo. Původně jsem šla na školu s tím, že chci studovat autorskou žurnalistiku, ale nakonec jsem si vybrala obor PR a komunikační studia, ve kterém mohu uplatnit svojí kreativitu a lásku k marketingu. Mám k němu blízko a tak nějak se tím teď živím. Moc hezky zpracovaný článek :)

www.thewaybya.webriter.cz

3 Denia | Web | 30. června 2018 v 18:35 | Reagovat

Taky jsem na gymplu trochu snila o tom, že bych na žurnalistiku šla, ale jak píšeš v článku, dozvěděla jsem se už dříve, že to vůbec není o kreativním psaní. Ve velké míře se zde uplatňuje taky politologie, o které ani nemám páru, a celkové všeobecné znalosti a vědomosti, a tak dále. Zkrátka je to určitě dřina tak, jako i ostatní vysoké školy, ale obávám se, že by mi to znechutilo psaní celkově :D :) . Užitečné informace pro ty, kdo se tam hlásí, protože to pro ně může být nepříjemné překvápko.

4 Džejní | Web | 30. června 2018 v 21:47 | Reagovat

tak teraz som velmi rada, ze som sa o studium zurnalistiky ani len nepokusala, lebo priebojny extrovert rozhodne nie som :D ah, tie moje sny boli take, ze by mi niekto platil za tie hluposti, ktore si vymyslam a pisem na blog, ale realita je samozrejme a velmi zjavne niekde inde. nie, ze by som bola uplne nadsena z toho, co studujem, ale je mi jasne, ze v zurnalistike by som sa fakt nebola nasla, aj keby som sa nahodou na taky odbor bola dostala.
ono zdanlivo nesuvisiace a teoreticke predmety su podla mna na kazdej vysokej skole, nech clovek fakt studuje uplne hocico. vzdy mu tam daju smrnc niecoho, co s jeho odborom a zameranim vobec nesuvisi, a to iba preto, aby sme proste mali kusok vacsi rozhlad a mozno videli nejaky suvislosti toho, co vlastne studujeme. je to trochu otravne, ale viac-menej to ma svoj ucel.

5 nika | Web | 2. července 2018 v 20:13 | Reagovat

Tenhle obor asi nebude nic pro mě, už jen proto, že píšeš, že člověk musí umět oslovovat lidi a být extrovertní. Hah, to ne, ačkoliv taky ráda píšu. Ale docela mě překvapilo, že to je hlavně o tom zpravodajství, o tom podávání faktů. To je docela na prd, když chce člověk vážně psát. Každopádně super článek a určitě je nápomocný! :)

6 petralibrary | Web | 5. července 2018 v 22:13 | Reagovat

já jsem o tom moc nepřemýšlela,  avšak mamku napadlo, že bych se tomu možná jednou mohla věnovat, zní to zajímavě, ale asi se dám tou cestou psychologie, jak jsem vždycky tak nějak chtěla. ♥ je to hezky sepsané.

7 Hemitson | Web | 6. července 2018 v 19:23 | Reagovat

Ono jako takový je to strašně zajímavý obor, ale kolikrát si fakt myslím, že lidi o tom mají jiné iluze, než jaké to je. Teda aspoň já to tak měla. Ale zase jsem nikdy úplně nepřemýšlela nad tím že bych tam šla, takže jsem to neřešila, a proto děkuju za tenhle článek!
Po prázdninách jde do tuhého a budu si muset vybrat VŠ, což bude v mém případě boj a sranda zároveň. :D

8 megumi-sakamaki | E-mail | Web | 6. července 2018 v 20:40 | Reagovat

To by mne nebavilo

9 Lucy | Web | 7. července 2018 v 12:10 | Reagovat

Žurnalistika - to  by nebylo nic pro mě.  :/

10 Ann Taylor | Web | 7. července 2018 v 12:17 | Reagovat

To by asi nic po mě nebylo, ale studium povinných předmětů, který jako by s oborem prakticky ani nesouvisely, je úplně všude. Jinak bych ráda opravila - ne, ani na jedné státní škole se žurnalistika studovat nedá. Státní vysoké jsou pro policajty a vojáky (ta se měla rušit nebo co jsem zaselchla? Existuje furt?), všechny ostatní nesoukromé VŠ jsou VEŘEJNÉ. Ne státní.

11 Charlie | E-mail | Web | 8. července 2018 v 12:16 | Reagovat

Někdy v prváku/druháku na gymplu jsem o žurnalistice uvažovala, ale brzo se mě tenhle nápad pustil a po přečtení článku je to dobře. Ten obor by nebyl nic pro mě :)

12 Molly. | E-mail | Web | 10. července 2018 v 10:06 | Reagovat

Parádní článek. To já se na žurnalistiku chtěla též vydat, též jsem ti psala jak to probíhá apod. a musím říct, že jsem z toho fakt vycouvala. Studovat bych si to přála pořád, ale když čtu že to je všechno okolo zpravodajství a rádia apod, ne to není nic pro mě :D nebavilo by mě to a ještě by se mi to tím celé zprotivilo, raději si zůstanu na blogu vlastním pánem a můžu si psát kdy chci a co chci :D Určitě ti přeji ať vše zvládneš a máš to celé "divadlo" za sebou :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama